Už starověcí Řekové a Římané drželi diety. Ale zatímco tehdy to bylo převážně o zdraví a fyzické kondici, byli to lidé viktoriánské éry, kteří opravdu odstartovali vášeň pro nárazové hubnutí.
"Řecké slovo dít, ze kterého je dieta odvozena, popisuje celý způsob života," řekla historička Louise Foxcroftová, autorka knihy Kalorie a korzety: Historie diet během 2000 let. "Lidé přišli na chuť nárazovým dietám až v 19. století. Během této doby se přiklonili více k držení diet z estetických důvodů jako zdravotních a doslova vybuchl průmysl okolo hubnutí, "dodala.
BBC News s její pomocí sestavil přehled nejpodivnějších a nejnezdravějších způsobů hubnutí v dějinách, jejichž napodobování se rozhodně nedoporučuje:
Rozžvýkat a vyplivnout
Na přelomu 20. století Američan Horace Fletcher usoudil, že hodně žvýkání a plivání je způsobem, jak shazovat na váze. Fletcherizmus, jak se jeho metodě říkalo, doporučuje žvýkat jídlo tak dlouho, dokud se z něj veškerá "dobrota" nevystavovat, a pak zbylou hmotu vyplivnout. Byl velmi přesný v tom, kolikrát má člověk různé potraviny žvýkat - například jednu šalotku celkem 700krát. Jeho metoda byla velmi oblíbená a měla řadu slavných následovníků včetně spisovatelů Henryho Jamese a Franze Kafky. Došlo to tak daleko, že lidem na společenských večeřích stopovali, zda žvýkají dostatečně dlouho, uvedla Foxcroftová. "Tato dieta mimo jiné znamenala, že člověk měl stolici jen jednou za dva týdny a byla prakticky bez zápachu. Fletcher ji popisoval jako cosi, co voní podobně jako, teplé sušenky ', "dodala. "Sám s sebou nosil vlastní vzorek, aby toto tvrzení dokázal."
Na přelomu 20. století Američan Horace Fletcher usoudil, že hodně žvýkání a plivání je způsobem, jak shazovat na váze. Fletcherizmus, jak se jeho metodě říkalo, doporučuje žvýkat jídlo tak dlouho, dokud se z něj veškerá "dobrota" nevystavovat, a pak zbylou hmotu vyplivnout. Byl velmi přesný v tom, kolikrát má člověk různé potraviny žvýkat - například jednu šalotku celkem 700krát. Jeho metoda byla velmi oblíbená a měla řadu slavných následovníků včetně spisovatelů Henryho Jamese a Franze Kafky. Došlo to tak daleko, že lidem na společenských večeřích stopovali, zda žvýkají dostatečně dlouho, uvedla Foxcroftová. "Tato dieta mimo jiné znamenala, že člověk měl stolici jen jednou za dva týdny a byla prakticky bez zápachu. Fletcher ji popisoval jako cosi, co voní podobně jako, teplé sušenky ', "dodala. "Sám s sebou nosil vlastní vzorek, aby toto tvrzení dokázal."
Dieta s tasemnicí
Ta rozhodně nebyla pro citlivé povahy, ale přesto po roce 1900 nabrala na popularitě. Operní pěvkyně Maria Callasová údajně tyto parazity jídla, aby se pokusila zbavit nadváhy. Lidé toužící po tasemnicové dietě polykaly bouli tasemnic z hovězího masa obvykle v podobě tabletek. Tasemnice pak ve střevech dospěli a začali pohlcovat jídlo, co skutečně vedlo k hubnutí - spolu s průjmy a zvracením. Jakmile člověk dosáhl požadovanou váhu, vzal si antiparazitní pilulku, která tasemnici zabila - pokud měl štěstí. Pak ještě musel parazita z těla vyloučit, což mohlo způsobit břišní a rektální komplikace. Šlo o metodu riskantní v mnoha ohledech. Nejenže tasemnice dorůstá až devíti metrů délky, ale může způsobit celou škálu nemocí včetně bolestí hlavy, očních problémů, meningitidy, epilepsie a demence.
Ta rozhodně nebyla pro citlivé povahy, ale přesto po roce 1900 nabrala na popularitě. Operní pěvkyně Maria Callasová údajně tyto parazity jídla, aby se pokusila zbavit nadváhy. Lidé toužící po tasemnicové dietě polykaly bouli tasemnic z hovězího masa obvykle v podobě tabletek. Tasemnice pak ve střevech dospěli a začali pohlcovat jídlo, co skutečně vedlo k hubnutí - spolu s průjmy a zvracením. Jakmile člověk dosáhl požadovanou váhu, vzal si antiparazitní pilulku, která tasemnici zabila - pokud měl štěstí. Pak ještě musel parazita z těla vyloučit, což mohlo způsobit břišní a rektální komplikace. Šlo o metodu riskantní v mnoha ohledech. Nejenže tasemnice dorůstá až devíti metrů délky, ale může způsobit celou škálu nemocí včetně bolestí hlavy, očních problémů, meningitidy, epilepsie a demence.
Arsen
V 19. století se prášky na hubnutí, pilulky a odvary staly výnosným byznysem.Nicméně tyto "zázračné léky" často obsahovaly nebezpečné ingredience, včetně arsenu a strychninu. "Reklamy tvrdili, že to urychluje metabolismus, podobně jako například amfetaminy," řekla Foxcroftová. Jakkoli nízký obsah arsenu v pilulkách je všaks stále krajně nebezpečný. Často lidé v touze po zhubnutí užili vyšší než doporučenou dávku a riskovali tím otravu arsenem. Častokrát ani nebylo uvedeno, že prášky tento jed obsahují, a lidé tak netušili, co vlastně užívají. "Podobné jedy byly kontrolovány jen velmi volně a daly se snadno získat pro celou škálu využití v domácnosti i medicíně," dodala Foxcroftová.
V 19. století se prášky na hubnutí, pilulky a odvary staly výnosným byznysem.Nicméně tyto "zázračné léky" často obsahovaly nebezpečné ingredience, včetně arsenu a strychninu. "Reklamy tvrdili, že to urychluje metabolismus, podobně jako například amfetaminy," řekla Foxcroftová. Jakkoli nízký obsah arsenu v pilulkách je všaks stále krajně nebezpečný. Často lidé v touze po zhubnutí užili vyšší než doporučenou dávku a riskovali tím otravu arsenem. Častokrát ani nebylo uvedeno, že prášky tento jed obsahují, a lidé tak netušili, co vlastně užívají. "Podobné jedy byly kontrolovány jen velmi volně a daly se snadno získat pro celou škálu využití v domácnosti i medicíně," dodala Foxcroftová.
Ocet
Hubnoucí celebrity nejsou ničím novým. Lord Byron byl jedním z prvních vzorů pro ty, kteří se snažili zhubnout a odstartoval tak posedlost veřejnosti po způsobech, jakým slavné hvězdy dosahují štíhlost. Stejně jako současné celebrity i Byron tvrdě dřel, aby si udržel postavu. Začátkem 19. století romantický básník zpopularizoval dietu složenou převážně z octa. Kdyby žil v současnosti, pravděpodobně by na toto téma vydal knihu, z níž by byl bestseller. Ve snaze očistit organismus doporučoval denně pít ocet a jíst brambory máčené v něm. Vedlejší účinky zahrnovaly zvracení a průjem. Protože Byron měl značný kulturní vliv, vyvolala jeho metoda obavy, že ji budou následovat mladí lidé - a mnoho romantiků se také omezilo ve stravě na ocet a rýži, aby dosáhli "byronovským" módní bledý a vyzáblý vzhled. "Naše mladé dámy prožívají většinu dospívání na pokraji vyhladovění," napsal tehdy jeden z kritiků.
Hubnoucí celebrity nejsou ničím novým. Lord Byron byl jedním z prvních vzorů pro ty, kteří se snažili zhubnout a odstartoval tak posedlost veřejnosti po způsobech, jakým slavné hvězdy dosahují štíhlost. Stejně jako současné celebrity i Byron tvrdě dřel, aby si udržel postavu. Začátkem 19. století romantický básník zpopularizoval dietu složenou převážně z octa. Kdyby žil v současnosti, pravděpodobně by na toto téma vydal knihu, z níž by byl bestseller. Ve snaze očistit organismus doporučoval denně pít ocet a jíst brambory máčené v něm. Vedlejší účinky zahrnovaly zvracení a průjem. Protože Byron měl značný kulturní vliv, vyvolala jeho metoda obavy, že ji budou následovat mladí lidé - a mnoho romantiků se také omezilo ve stravě na ocet a rýži, aby dosáhli "byronovským" módní bledý a vyzáblý vzhled. "Naše mladé dámy prožívají většinu dospívání na pokraji vyhladovění," napsal tehdy jeden z kritiků.
Guma
V polovině 19. století Charles Goodyear zjistil, jak vylepšit gumu procesem nazývaným vulkanizace. S průmyslovou revolucí a hromadnou výrobou se najednou využití gumy značně rozšířilo. Zahrnovalo gumové spodní kalhotky a korzety, které - jak se věřilo - nejen stěhovali tukové polštářky, ale také způsobovaly pocení spojovány s hubnutím. Nosili je jak muži, tak ženy, uvedla Foxcroftová. A nebylo příjemné, když neustále provlhnutí pokožka křehne, praskala a stávala se náchylnou vůči infekcím. Až první světová válka toto šílenství přibrzdila, protože guma začala být nutná pro vojenské účely.
V polovině 19. století Charles Goodyear zjistil, jak vylepšit gumu procesem nazývaným vulkanizace. S průmyslovou revolucí a hromadnou výrobou se najednou využití gumy značně rozšířilo. Zahrnovalo gumové spodní kalhotky a korzety, které - jak se věřilo - nejen stěhovali tukové polštářky, ale také způsobovaly pocení spojovány s hubnutím. Nosili je jak muži, tak ženy, uvedla Foxcroftová. A nebylo příjemné, když neustále provlhnutí pokožka křehne, praskala a stávala se náchylnou vůči infekcím. Až první světová válka toto šílenství přibrzdila, protože guma začala být nutná pro vojenské účely.
V současné době jsou u nás na trhu k dostání kapsle na zeštíhlení, takže výše bizarní diety opravdu nezkoušejte.
Žádné komentáře:
Okomentovat